Oběti okupace 1968

Praha 9. června (ČTK) - Od 21. srpna 1968, kdy na území tehdejšího Československa vstoupila vojska Varšavské smlouvy, do konce roku zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 lidí. To je o 14 více, než uváděly dosavadní průzkumy. Informaci dnes ČTK sdělil Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

K číslu 108 mrtvých došli historici po dlouhém zkoumání dokumentů tehdejší veřejné bezpečnosti (VB), prokuratury, zdravotníků i vojenských orgánů. Starší a nižší číslo vycházelo ze souhrnné zprávy předložené v prosinci 1968 vedení KSČ. Tu vypracovala jak VB, která se podle Bárty snažila v mezích možností incidenty řešit, tak vojenská prokuratura, jejíž práce již tak dobrá nebyla. Trestnou činnost okupačních vojáků měl po podpisu smlouvy o jejich dočasném pobytu na starosti zvlášť určený vládní zmocněnec. Jejich vyšetřování, včetně dopravních nehod, pak převzala vojenská prokuratura.

Starší číslo obsažené ve zprávě také zahrnovalo pouze období končící 17. prosincem. Další mrtví tak pocházejí ze dnů po tomto datu a z incidentů, kdy byli někteří čeští občané evidovaní "jen" jako těžce zranění, ale později na následky svých zranění zemřeli.

Aktuální čísla obětí i s dalšími podrobnostmi se objeví také v publikaci, kterou chce ÚSTR vydat právě 21. srpna ke 40. výročí okupace. Historici z ÚSTR zároveň vyzývají veřejnost, aby pomohla objevit dosud neznámé archivní materiály týkající se událostí roku 1968. Dodané materiály budou zaevidovány, digitalizovány a originály vráceny jejich majitelům.

Jedním ze pamětníků událostí roku 1968 je například Josef Ryzec, jehož manželka byla 21. srpna svědkyní incidentu na Staroměstském náměstí. Zde ruský voják údajně začal kolem 13:00 střílet do davu lidí. "Všichni se rozeběhli schovat do podloubí, na zemi ale zůstali dva sténající mladíci," popsal událost Ryzec ČTK. Žena obou zraněným pomohla, když je na zádech odtáhla do bezpečí. Jeden z nich ale zřejmě na místě zemřel.

Když začal Ryzec pátrat po podrobnostech střelby, zjistil, že podle oficiálních dokumentů se v právě v této době na Staroměstském náměstí žádná "mimořádná událost" neodehrála. Inkriminovaná doba mezi 12:00 a 16:00 dokonce v tehdejších svodkách VB úplně chybí. Ryzec proto prozkoumal například hlášení z nemocnic. V nemocnici na Františku, kam by se teoreticky měli zranění z centra Prahy dostat, hlášení o incidentu nenašel. Při hledání narazil na skutečnost, která obecně komplikuje pátrání po obětech řady potyček a střetů. Hlášení jsou totiž neúplná, často chybějí osobní údaje nebo místa, kde se měly incidenty stát.

"Podobných tragédií a zároveň projevů osobní statečnosti se přitom muselo tehdy odehrát bezpočet. Lidé by se o ně měli zajímat a vědět o nich," tvrdí Ryzec, který také hledá svědky popisované události.

Vojska pěti států východního bloku překročila československé hranice v noci z 20. na 21. srpna 1968 a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Útoku se zúčastnily armády Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Polska. Důvodem k okupaci byla obava představitelů moci ve státech sovětského bloku z postupné liberalizace socialismu v tehdejším Československu. Pozvolné uvolňování poměrů nabralo tempo po zvolení Alexandra Dubčeka do čela KSČ v lednu 1968.

Pobyt sovětských vojsk byl "legalizován" smlouvou o jejich dočasném pobytu, kterou Národní shromáždění schválilo v říjnu 1968. Dočasný pobyt trval 23 let.

Lidé vlastnící materiály týkající se pražského jara až do srpnových a pozdějších událostí mohou kontaktovat historika ÚSTR Petra Slintáka na čísle 221 008 454, případně mailem na adrese [email protected].

Josef Ryzec pak prosí svědky incidentu na Staroměstském náměstí o informace na adrese [email protected]

Jiří Šťastný mkv