Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu

Brusel 18. března 2009 - Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Úřadem vlády a skupinou dvanácti europoslanců z celé Evropy pořádá slyšení v sídle Evropského parlamentu s názvem „Svědomí Evropy a zločiny totalitního komunismu: 20 let poté“.

Cílem slyšení v době českého předsednictví v radě EU je prezentovat, jak se jednotlivé postkomunistické státy vyrovnaly s dědictvím totality. Dvacet let od pádu berlínské zdi a následně železné opony je nejvyšší čas upozornit na zločiny komunismu napříč Evropou, které bývají často opomíjeny.

V rámci slyšení zástupci partnerských organizací ze zemí, které budou předsedat EU v následujících letech, přislíbili pokračovat v práci Ústavu pro studium totalitních režimů a jeho aktivitách směřujících k jednotné evropské platformě a spolupráci v rámci historických projektů.

„V době fungování Schengenu, který je symbolem sjednocující se Evropy, je zejména pro mladou generaci v ‚západní Evropě‘ povědomí o zločinech komunismu velmi malé. Přitom tyto zločiny tvoří nedílnou součást společné evropské historie, stejně jako zločiny nacismu, o kterých se mluví daleko více,“ řekl k Evropskému slyšení I. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Lehký.

Fotogalerie

Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - Jana Hybášková ukazuje dopis Václava Havla (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - ředitel ÚSTR PhDr. Pavel Žáček Ph.D. (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - Martin Mejstřík, bývalý senátor (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - Miroslav Ransdorf, europoslanec (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - Miroslav Ransdorf, europoslanec (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - Peter Šťastný bývalý hokejista a europoslanec (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - Martin Mejstřík podepisuje závěr dnešního slyšení (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - europoslanec Milan Horáček za evropské zelené (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - europoslanec Jan Březina (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - europoslanec Jan Březina podepisuje závěr dnešního slyšení (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - Ján Figeľ, komisař pro vzdělávání, odborné vzdělávání, kulturu a mládež (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - podepisování závěrečné dohody (Brusel, 18.3.2009) Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu - Alexandr Vondra podepisuje závěrečnou dohodu (Brusel, 18.3.2009)

Ohlasy v médiích


Třetí krok k platformě Evropské paměti a svědomí – iniciativa českého předsednictví

Brusel 18. března 2009 – Místopředseda vlády České republiky pro evropské záležitosti Alexandr Vondra se dnes zúčastní veřejného slyšení s názvem „Svědomí Evropy a zločiny totalitního komunismu: 20 let poté“ v sídle Evropského parlamentu v Bruselu.

Slyšení v Evropském parlamentu je již třetím krokem směřujícím k vytvoření platformy Evropské paměti a svědomí, jež by podporovala činnosti institucí zabývajících se vyrovnáváním se s totalitními režimy v Evropě. K dalším krokům, které lze v tomto směru případně učinit, patří prohlášení 23. srpna Dnem památky obětí nacismu a totalitního komunismu a posílení stávajících finančních nástrojů EU v této oblasti. Dnešní slyšení je veřejné.

Společně s evropským komisařem Jánem Figeľem, místopředsedou Evropského parlamentu Alejo Vidal-Quadrasem a poslanci Evropského parlamentu Janem Zahradilem, László Tökésem a Janou Hybáškovou se místopředseda vlády zamyslí nad otázkou „Jak se má Evropa vyrovnat se svým totalitním dědictvím“ v průběhu stejnojmenného diskusního bloku. Úvodní diskusní blok tohoto slyšení nese název „Naše společná historie: společná evropská platforma“ (viz program a závěry veřejného slyšení).

„Člověka nečeká v životě pozitivní budoucnost, pokud neporozumí vlastní minulosti a nevyrovná se s ní. Totéž platí pro Evropu a její společnou paměť. Nejde o jednorázový akt pouze pro jednu generaci nebo jednu zemi, ale o trvalou potřebu pro Evropu jako celek. Jedině tak budeme schopni lépe si navzájem porozumět a překlenout odlišné postoje ke skutečnosti, které jsou často podmíněny naší historií. Symboly jako železná opona mají stále nesmírnou váhu,“ uvedl Alexandr Vondra. “Znalost naší minulosti je také základním nástrojem k prosazování lidských práv a k výchově našich dětí k tomu, jak v budoucnosti zamezit nesnášenlivosti, extremismu a opakování totalitní vlády,” dodal Alexandr Vondra.

Dnešní slyšení pořádá Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky a skupinou dvanácti poslanců Evropského parlamentu z celé Evropy. První dva kroky k evropskému slyšení byly učiněny loni v Praze. Nejprve se konala červnová mezinárodní konference “Svědomí Evropy a komunismus” v Senátu Parlamentu ČR, kde vznikla Pražská deklarace, kterou později podepsalo mnoho poslanců Evropského parlamentu. Druhým krokem byl přípravný workshop v listopadu 2008, na němž se setkali zástupci osmnácti evropských států, kteří se dohodli na základních obrysech zmiňované platformy a na nutnosti mezinárodní spolupráce při objasňování zločinů totalitních režimů, které vládly v Evropě.
Kontaktní osoby:

  • Michaela Jelínková, mluvčí místopředsedy vlády, tel.:+420 724 258 939; [email protected]
  • Ondřej Karas, ředitel odboru informování o evropských záležitostech, +420724516813, [email protected]
  • Jiří Reichel, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů, +420 725 787 524, [email protected]

Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu (Tisková zpráva ze dne 13. března 2009)

Praha 13. března 2009 – Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Úřadem vlády a skupinou dvanácti europoslanců z celé Evropy pořádá ve středu 18. března slyšení v sídle Evropského parlamentu s názvem „Svědomí Evropy a zločiny totalitního komunismu: 20 let poté“.

Cílem slyšení v době českého předsednictví v radě EU je prezentovat, jak se jednotlivé postkomunistické státy vyrovnaly s dědictvím totality. Dvacet let od pádu berlínské zdi a následně železné opony je nejvyšší čas upozornit na zločiny komunismu napříč Evropou, které bývají často opomíjeny. „V době fungování Schengenu, který je symbolem sjednocující se Evropy, je zejména pro mladou generaci v ‚západní Evropě‘ povědomí o zločinech komunismu velmi malé. Přitom tyto zločiny tvoří nedílnou součást společné evropské historie, stejně jako zločiny nacismu, o kterých se mluví daleko více,“ řekl k Evropskému slyšení I. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Lehký.

Slyšení začíná ve 14.30 v budově Evropského parlamentu v Bruselu a kromě Miroslava Lehkého a ředitele Ústavu Pavla Žáčka se ho zúčastní zástupci partnerských organizací z Německa, Maďarska, Polska, Rumunska, Bulharska, Francie, Švédska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Z politiků potvrdili účast vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, evropský komisař Ján Figeľ, místopředseda Evropského parlamentu Alejo Vidal-Quadras a europoslanci Jana Hybášková, Jan Zahradil, László Tökés či bývalá komisařka Sandra Kalniete z Litvy.

Slyšení v Evropském parlamentu je již třetím krokem směřujícím k založení Platformy Evropské paměti a svědomí, jež by podporovala činnost institucí zabývajících se vyrovnáváním se s totalitními režimy v Evropě. Platforma by také měla zajišťovat prezentaci výstupů jednotlivých institucí nejen v rámci celé Evropy, ale také v zámoří. Jejím prostřednictvím by byly rovněž koordinovány badatelské a výzkumné projekty včetně rychlejšího předávání nových poznatků v rámci celé Evropy, což se dnes neděje. Ústav pro studium totalitních režimů na slyšení také představí anglický časopis Behind the Iron Curtain, který by se mohl stát odborným médiem, do něhož by přispívali historici z celé Evropy.

První dva kroky k Evropskému slyšení byly učiněny loni v Praze. Nejprve se konala červnová mezinárodní konference „Svědomí Evropy a komunismus“ v Senátu Parlamentu ČR, kde vznikla „Pražská deklarace“. Dosud ji podepsalo téměř padesát poslanců EP. Druhým krokem byl přípravný workshop v listopadu 2008, na němž se setkali zástupci osmnácti států Evropy, kteří se dohodli na základních obrysech zmiňované platformy a na nutnosti mezinárodní spolupráce při objasňování zločinů totalitních režimů, které panovaly v Evropě. Na toto setkání pak navazuje Slyšení v Evropském parlamentu, které inicioval Ústav pro studium totalitních režimů. Myšlenka slyšení byla poprvé prezentována již v roce 2007 s návrhem na zařazení slyšení do programu českých aktivit v rámci předsednictví ČR v EU.

Jiří Reichl
tiskový mluvčí
Ústav pro studium totalitních režimů
Siwiecova 2, 130 00 Praha 3
gsm: +420 - 725 787 524
email: [email protected]

Datum zveřejnění: 13.3.2009
Datum aktualizace: 24.3.2009